Toskánsko

Provincie Livorno

Provincie Livorno

Toskánská provincie Livorno, jejíž součástí je i Toskánské souostroví, se táhne podél pobřeží Tyrhénského moře. Úsek pobřeží od Livorna k Piombinu se nazývá Pobřeží Etrusků – Costa degli Etrusci, protože Etruskové tuto oblast obývali a využívali zdejší nerostné bohatství a vhodné podmínky pro zemědělství. Etruské loďstvo se plavilo přes Tyrhénské moře od přístavů jako je Vada a Baratti k Populonii.

Moře je tu lemované dlouhými a pozvolnými plážemi, které ohraničují stinné piniové háje. Přívětivá zákoutí zde vytvářejí skalnaté útesy omývané mořskými vlnami. Nedaleko moře se na zelených kopcích tyčí na historii bohatá starověká města Bolgheri, Populonia, Castagneto Carducci, Bibbona, Suvereto a Campiglia Marittima.

Díky příhodnému klimatu se zde daří zemědělským plodinám jako jsou artyčoky, špenát, broskve nebo jahody.

Toskánské souostroví

Věčně zelená Elba je třetí největší italský ostrov a spolu s šesti dalšími ostrůvky (Capraia, Giglio, Giannutri, Gorgona, Montecristo a Pianosa) tvoří jeden z největších národních parků v Evropě - Toskánské souostroví (Parco Nazionale dell’Arcipelago Toscano). Menší ostrovy Toskánského souostroví nabízejí rozmanitou krajinu, průzračné moře a bohatou středomořskou flóru.

Elba

Elba

Ostrov Elba (220 km2) leží pouhých 11 kilometrů od toskánského pobřeží a v minulosti proslul především nuceným pobytem Napoleona Bonaparta v letech 1814 - 15.

Díky výhodné strategické poloze a nerostnému bohatství Elbu však již v dávné minulosti drancovaly nájezdy nejrůznějších dobyvatelů. Řekové, kteří zde těžili železnou rudu, dali ostrovu první známý název Aithalia (aithalos znamená řecky „jiskra“). Římané, kteří zde začali těžit mramor a žulu, pak pojmenovali ostrov Ilva. Dnešní podoba jména Elba se objevila v 6. století.

V dalších staletí patřil ostrov střídavě Pise, Janovu, Appianiům z Piombina, Toskánskému velkovévodství nebo Španělsku. Francii připadla mírovou smlouvou z Amiensu v roce 1802. Vídeňský kongres ji po skončení napoleonských válek vrátil Toskánskému velkovévodství a v roce 1860 se stala součástí Italského království.

Elbahornatý charakter (nejvyšší horou je Monte Capanne -1018 metrů) a mimořádné příznivé klima. Krajinu Elby tvoří suchomilná flóra, zejména křoviny a korkové duby. Najdete zde ale i vinice, palmy, agáve, opuncie a jiné exotické rostliny.

Pobřeží s osmi velkými zálivy a spoustou malých zátok je dlouhé 118 kilometrů. Jsou zde převážně písečné pláže, raritou je i jedna s černým pískem. Občas se vyskytují i pláže oblázkové, které jsou vyhledávány zejména milovníky potápění. Kromě podmořské fauny a flóry tady můžete najít i potopené vraky lodí.

Portoferraio

Správním střediskem a centrem ostrova je Portoferraio se známým přístavem (má dobré trajektové spojení s Piombinem, Livornem a také s dalšími ostrůvky souostroví). Turistická centra se nacházejí spíše na jižní části Elby. Mezi ně patří především Rio Marina, Porto Azuro, Morcone, Lacona, Marina di Campo, Cavoli, Pomonte atd.

Mezi zajímavé místa Elby patří minerální pramen La Piccola Miniera nedaleko přístavního města Porto Azzuro nebo lanovka na nejvyšší vrchol Elby Monte Capanne. Za návštěvu stojí i Capoliveri, typické toskánské městečko s úzkými uličkami a vesnička Poggio se středověkým jádrem.

Gorgona

Gorgona je nejsevernějším a nejmenším ostrovem Toskánského souostroví. Byl osídlen Etrusky, Římany a v dalších staletí zde vznikaly různé kláštery. V roce 1406 se dostal pod nadvládu rodu Medicejů, kteří zde nechali vybudovat pevnost.

Capraia

Ostrov Capraia je sopečného původu s vysokým pobřežím a mnoha jeskyněmi. Ostrovu dominuje pevnost Fortezza di San Giorgio, kterou postavili Janované na počátku 15.století. Na ostrovu lze nalézt vzácné druhy rostlin.

Provincie Livorno

Pianosa

Ostrov Pianosa, který je k Elbě nejblíže, byl stejně jako Elba pod nadvládou různých národů. V roce 1858 se stal trestaneckou kolonií. Při pobřeží, částečně pod mořskou hladinou, zde byly objeveny pozůstatky římské vily.

Montecristo

Ostrov Montecristo (původně nazýván Artemisia) se nachází přibližně 40 kilometrů od Elby a je tvořen jednolitou žulovou masou, která vytváří tři vrcholy. Byl zde založen benediktýnský klášter, který byl ale v roce 1553 opuštěn. Od roku 1989 je ostrov součástí národního parku a jako jediný ze všech ostrovů v souostroví je přístupný pouze s průvodcem.

Města: Castiglioncello - Livorno - Portoferraio

© 2007 Tripidipi.cz - Péťák (Email na Péťáka)
Zajímavosti:

Celková plocha chráněné pevniny Parco Nazionale dell’Arcipelago Toscano je 18 tis.ha a přilehlé vodní plochy cca 60 tis.ha.

Z geologického hlediska je Elba složena zejména z granitu a porfyru. Okouzlující čistotu vod způsobuje bohatý výskyt křemene a dalších odolných hornin.

Už od starověku se na Elbě z místních vinic stáčí bílé a červené víno.

Villa di San Martino (asi 5 kilometrů od Porto Ferraio) - je v ní umístěno Museo Nazionale delle Residenze Napoleoniche, ve kterém je sbírka Napoleonova majetku a předmětů připomínajících jeho pobyt na Elbě.

K ostrovu Montecristo se vztahuje legenda o pokladu, který zde zakopali mniši. Tento bájný poklad se stal inspirací pro Alexandra Dumase v románu Hrabě Monte Christo.